Podrobnosti

Zpět

Německé mzdy pro české řidiče kamionů? Složité, ale ne nemožné…

Německé mzdy pro české řidiče kamionů? Složité, ale ne nemožné…

Na jaře letošního roku se v médiích objevila zpráva o českém řidiči kamionu, který vysoudil v přepočtu více než 250 000 Kč jako náhradu za to, že mu zaměstnavatel při výkonu práce v Německu nevyplácel tamější minimální mzdu, která aktuálně činí 8,83 Eur za hodinu. Verdikt soudu se opíral o evropskou směrnici o vysílání pracovníků, podle které vyslaným zaměstnancům náležejí stejná práva a mzdy jako obyvatelům dané země. Zákon o minimální mzdě přitom v Německu platí od 1. ledna 2015; podobné legislativní opatření následně zavedla také Francie nebo Rakousko.

Každopádně, první vyhraný soudní spor českého řidiče povzbudil stovky jeho kolegů, kteří se s žádostí o pomoc obrátili na odborové a příspěvkové organizace u nás i v Německu. Byl mediálně známý případ Jiřího Gabrhela ojedinělý? Co mohou řidiči v podobných sporech očekávat? Na koho se obrátit? A co čekat od Evropské komise?

Nebezpečný precedens?

Zaběhlá praxe českých dopravců, kteří svým řidičům vyplácejí často pouze minimální tuzemskou mzdu a zbytek dorovnávají v dietách, na kapesném a v podobě nejrůznějších příplatků, tak poprvé narazila na ostrý roh evropské regulace. Zmíněný případ českého řidiče je bezprecedentní nejen výší kompenzace, ale také tím, že částku německý soud nevymáhal po českém dopravci, ale po objednateli přepravy, v tomto případě dokonce po německé státní poště. Tuzemské firmy se oprávněně obávají možných následků tohoto soudního rozhodnutí a s napětím očekávají, jak dopadnou složitá jednání na půdě Evropského parlamentu, který se touto problematikou zabývá. Ve hře je novelizace příslušné směrnice a také vyjmutí mezinárodní přepravy z této směrnice, na které tlačí čeští europoslanci a Ministerstvo dopravy ČR. Výsledek těchto jednání bude mít zásadní vliv na to, jestli i ostatní čeští řidiči s podobnými nároky u zahraničních soudů uspějí či nikoliv.  

Z pohledu řidiče

Snaha řidičů vymoci si podobné platové podmínky jako mají jejich němečtí či rakouští kolegové je pochopitelná. Srovnání platů německých či rakouských řidičů s platy českých řidičů nabízí nelichotivý obrázek o rozdílech na trhu práce v sousedních zemích Evropské unie. Srovnání je o to tristnější, že minimální německá mzda určitě není tou mzdou, za kterou němečtí řidiči skutečně jezdí. Na druhou stranu i „papírová“ mzda českých řidičů, která je předmětem zájmu spolkových úřadů, není skutečným výdělkem řidiče, protože nemusí obsahovat příplatky a bonusy. Spravedlivé je také říci, že nemalé skupině českých řidičů stávající stav vícesložkového skládání mzdy (včetně nejrůznějších plateb bokem) vyhovuje; například z důvodu daňové optimalizace, nebo v případech, kdy řidič čelí exekučnímu řízení a potřebuje část svého příjmu před exekutory „schovat“.

Pojďme ale z roviny teorie do praxe. Příběh Jířího Gabrhela začal rutinní silniční kontrolou na dálnici v Německu. Při kontrole mzdových podmínek předala údajně policie řidiči kontakty na německé sdružení, které se zabývá zastupováním zahraničních řidičů kamionů, především pak těch z východní Evropy. Nejaktivněji v tomto směru působí organizace Fair Mobilität (kontakty najdete na konci článku). Mnozí řidiči tuto organizaci znají například z různých odpočivadel, kde její brigádníci roznášejí letáky o „férovém zaměstnávání“.  Je naivní si myslet, že motivací k takovému konání je nějaká snaha o „sociální smír mezi národy“; mnohem blíže pravdě bude pravděpodobně stanovisko našich úřadů, že za tímto tažením proti nízkým mzdám je ve skutečnosti úporná snaha německých špeditérů ochránit svůj byznys před levnou konkurencí. Ať už je skutečný důvod jejich existence jakýkoli, je nesporné (jak ukazuje případ „Gabrhel“), že podobné organizace pracují důsledně, legálně a dokážou ve spolupráci s řidičem připravit veškeré podklady pro případné úspěšné soudní řízení. Je potřeba se ale připravit na složitou administraci a také na fakt, že řízení se může dost protáhnout. Zmiňované dva roky u případu řidiče Gabrhela experti považují spíše za spodní hranici.

Na co si dát pozor

Pro české řidiče je nezbytné vést si důkladnou evidenci práce během pobytu na cizím území; včetně přestávek nebo doby nakládky a vykládky; dále mít u sebe úředně ověřené a přeložené doklady, pracovní smlouvu (nejlépe ve dvou jazycích) a přehled příjmů od zaměstnavatele. Podrobný výčet nutných dokumentů si lze vyžádat například od organizace Fair Mobilität; seznam povinných dokumentů by pak měl předložit i příslušný odborový svaz. Platí samozřejmě základní předpoklad, mít vše zadokumentované a ověřené. Čím důkladnější evidence bude ze strany řidiče, tím vyšší může být šance na případné finanční dorovnání.

Budoucnost ukáže

Problematika dorovnávání mezd podle příslušné evropské směrnice je dost složitá a přináší spoustu zdánlivě logických argumentů z jedné či druhé strany. Aktuální novinkou ze začátku března 2018 je, že se některým státům v čele s Českou republikou podařilo prosadit dočasné vyjmutí dálkové tranzitní přepravy z příslušné směrnice o vysílání pracovníků. Šance na napodobení prvního úspěchu českého řidiče se tak prozatím (jednání stále probíhají) zredukovala pouze na případy kabotážní přepravy, tedy v situacích, kdy české firmy vysílají na delší dobu své řidiče na území cizího státu, kde dochází k přepravě zboží (zpravidla pro zahraniční firmu). V případě tranzitní přepravy, tedy pokud kamion územím pouze projíždí, lze očekávat jistou benevolenci, a to právě vzhledem k dosud nejasné legislativě. Definitivní rozhodnutí by podle Ministerstva dopravy ČR mělo padnout do poloviny letošního roku, nicméně víme, jak to s podobnými časovými odhady dopadá. Problematiku budeme pro vás nadále sledovat

KONTAKTY:

Pro více informací o této problematice; o tom, jak v jednotlivých konkrétních případech postupovat a jaké doklady si připravit, lze kontaktovat agenturu  Faire Mobilität. Pracovníci agentury také pomůžou s případným řízením a zastupováním řidičů před německými úřady včetně soudů.

Projekt Faire Mobilität | Gewerkschaftshaus, 6. Etage
Willi-Bleicher-Straße 20 | 70174 Stuttgart


Poradenská doba:
úterý 16:00 – 19:00 hod. (v češtině, v angličtině)
čtvrtek 10:00 – 13:00 hod. (v polštině)
Od pondělí do pátku po dohodě (e-mailem nebo telefonicky).
 
Kontaktní údaje:

Stanislava Rupp
Tel.: +49 (0) 711 1209 36 36 | Mobil: +49 (0) 175 9374497
Fax: + 49 (0) 711 1209 36 37 | E-Mail: stanislava.rupp@bfw.EU.com

www.faire-mobilitaet.de


Dr. Dorota Kempter
Tel.: +49 (0) 711 1209 36 35 | Mobil: +49 (0) 175 228 08 25
Fax: + 49 (0) 711 1209 36 37 | E-Mail: dorota.kempter@bfw.EU.com

Kooperační partner:
Katholische Betriebsseelsorge
Peter Maile, Diakon
Tel.: +49 (0) 711 28470998 | Mobil: +49 (0) 160 90568895
E-Mail: bs-S21@betriebsseelsorge.de
www.betriebsseelsorge.de


Newsletter Newsletter

Global Simulator Global Simulator

Spočítejte si své úspory!